Střípky duše

Oblohy střípky
do dlaní beru si
vzduch je teď řídký
a slzy rosí
mé prázdné dlaně

Rosí je
za světla úsvitu
při svitu červené záře
pro radost necitů
oněmní tváře

A ústa ztratí slova
schoulení v klíně
hledáme znova
v té tmavé hlíně
svoji duši...