Jako motýl v letu
Jako motýl v letu
Anotace: Naše rodina
Jako motýl v letu barvami zazáří,
proletěl můj život a už je tu stáří.
Vzpomínky jdou, jako balzám hladí,
jak to bylo doma a na naše mládí.
Pro náplň života, osm dětí stačí,
domek byl veliký jako hnízdo ptačí.
Že jsme byli chudí, štěstí nezabrání,
u nás bylo vždycky lásky na rozdání.
Radost se vtěsná do několika chvil,
když mi otec bílé svatební šaty šil.
Dávno jsem své rodiče oplakala,
zůstala po nich jen komůrka malá.
Na šicím stroji nůžky a jehly leží
a po mamince brýle knížku střeží.
Komentáře (23)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk25.10.2016 14:12:10 střelkyně1
překrásná vzpomínka jako kdybych do té doby k tobě nakukovala okýnkem:-))
23.10.2016 18:27:38 Helen Zaurak
Velmi milé vzpomínání, Jituško... Tvé verše hřejí vlídným teplem domova :-)
21.10.2016 08:51:12 Barčík
Kape mě slzička a na zem padá, když já Tvé verše čítám tak ráda. Jsou plné lásky.. Každá ta sloka mě k šílenství dovádí, já šťastná, že měla si krásné dospívání :* Povedla se Ti jako všechny ST!
21.10.2016 09:22:06 jitka.svobodova
Věř moje milovana, že já bych Ti takové dětství přála. Moje rodiče by tě s láskou přivítali. Když šel kolem žebrák, tak sedlák na něj poštval psi. Ale na maminka každého pohostila i když neměla nazbyt.Děkuji za komentář, pláču s Tebou
19.10.2016 13:06:55 Dreamy
Velmi příjemná, vzpomínková a zároveň, v každém řádku vypovídající o lásce a pohodě, která dnes tolik schází.:-)
19.10.2016 13:10:04 jitka.svobodova
Byl to hejhezčí úsek mého života. Proto o tom píšu a s láskou vzpomínám
19.10.2016 10:22:01 uživatel smazán
Tentokrát si dovolím jen tiché ST
Návštěvnost
