Ďábel mě posedl,
už nevím kdo jsem,
vzala jsem sekáček
a šla s ním ven.
Po rukách,po tváři
krev mi teď stéká
a když jdu ulicí,
každý se leká.
Tělo neposlouchá
a mysl se brání,
seknu tě do hlavy
i do tvých dlaní.
Každý kdo neutek,
na místě zemřel,
démonu do cesty,
plésti se neměl.
Pozdě již bylo,
když jsem se probrala,
žádnému člověku,
milost jsem nedala.
Nemůžu dál žíti,
se vzpomínkou temnou,
proto už neváhám
pistoli zvednout.
Ozval se výstřel,
potom pád těla,
a na své hříchy,
rychle jsem zapomněla.
čoveče kámoška píše jak z nějakýho hororu příště jí pusť třeba nějaký animák
13.02.2007 12:42:00 | whiolet