JARO

Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
ale Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce

lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně

vystrkují hlavičky
sněženky plaše mávají na pozdrav
bledulky cudně se usmívají

Jaro pootevřelo nesměle
sluníčko mne si oči
vyskočte, lidi z postele
Země dál se točí

jen vejdi Jaro a neváhej
sílu a lásku nám dávej
nedočkavě lidé prosí

Jaro
zelenou barvu naděje nosí