Tak moc se dotýkáš
té jemné struny
našich vibrujících
srdcí
ladíš mě jak mistr
svůj nástroj
Jsem žebrák
toužící
po jednom jediným
objetí
kdy nebude nikdo a nic
Jen vlahý vánek
všude kolem
jako jediný svědek
něčeho tak bytostně
prostého
a voňavého
jako je splynutí
v jarní louce
posázené vlčími máky
Máme se pod kůží
a přesto
usínáme v cizích postelích