Vyplavou slova po deštích
na břehu mlčí jako pěna
občas splasknou do ztracena
ošlehaná pravdou větru jen tak nahá
v písku sním
klid mi přej já divoká ho
na nespoutanost přetvořím
v pantoflích voda slunce usrkává
ohraná něha okoukaná pravda
a lásku ti jako chleba do žil nadrobím
v horku se často stává
že po dechu žadoním
žádný přání žádný sen si nesplním
a tak jen lžu palcem do pobřeží
dřív než mě pyl zasněží
....a co teprve po bouřkách....jen....pak se aspoň vzduch pročistí
a vody se zklidní.....kal ke dnu klesne a tak......Ji.
07.07.2017 19:54:21 | jitoush