Návštěvnost
Nevím co psát
Nevím co psát
co psát přemýšlím
jestli psát lásky básně
které by zněli krásně
ale verše se mi nedaří
kvůli tomu smutný jsem ve tváří
to co miluji dělat
se mi daří jen podělat
nápadu však mám hodně
které se mi nedaří dat k sobě
o dívce co příšeru miluje
nebo o démonovi co se o lidskou duši strachuje
takové příběhy se snažím udělat
ale jen krátke básně se mi daří dělat
tak moc romantiku miluju
když ji čtu nebo sleduju
díky tomu se mé srdce cítí lépe
a ke všemu zlému je slepé
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk...já píši jen když mám co psát...z hlouby duše, jak se říká...:-)) jinak jsou slova prázdná schránka bez obsahu...a nestojí za to číst...;-) ale dobrá rozvaha od tebe...
02.10.2017 15:57:04 | bogen
Taky to tak někdy mám. Pak si hraji s písmenky, aby mi neutekly.
Můj denní trénink:
Někdy mám pocit,
že jsem na světě sama,
Nikdo nikde není,
trápí mě samota a prázdná scéna.
Pak přijdou na pomoc má písmenka milá,
nechci jen, aby se mi rozkutálela.
Když je mi veselo i smutno,
tak si s nimi povídám,
Radši je trénuji,
cvičně je skládávám.
Tento trénink denní nás sbližuje spolu,
písmenek, slov a vět si nejvíc cením.
Nepotřebuji cizí chválu.
Píšu je sama s vesmírnou pomocí,
hraji si, vymýšlím často i do noci.
01.10.2017 20:23:55 | Šípková Růženka