Podivná snění

Podivná snění


Podivný sny se často pod rouškou tmy vkrádaj
A otevřeným oknem vchází mezi nás
Stíny se perou na zdi jak křídla vážek mávaj
A ticho tmou záclonu vypráší

Tou dobou promítáš si dnešní příběh denní
A únava ,ten anděl, snaží se ho krást
Jen ostrým řezem světla porcující snění
Na tácu stříbrném ho roznáší



Polámaný zdání na tisíc střípků tříští
Obrazem noci jen tak prochází
Obavou zmámený jak prožiješ den příští
Jseš ten , co flintu v žito nehází


Doufáš - věříš – tápeš
Někdy těžko chápeš
Proč jsou sny tvý těžký jako trám
Příboj mysli tíží
To zbytečný se kříží
Věř ,že na ten trám tu nejsi sám