Anotace: o tom, jak si pro nás jde smrt
Spím a kdosi ťuká.
/Ťuká na mé dveře,
ťuk, ťuk, ťuk./
Probouzí mě,
ale nemohu vstát.
Jsem stále ospalá,
nechci se noci bát.
Ležím a někdo škrábe.
/Škrábe nehty na okno
-jak ten zvuk je nepříjemný!/
Začínám se bát,
někdo mě chce vyděsit.
Odnáší mě pryč,
snad mě nechce oběsit?!
Na půdě máme provaz.
/Je dlouhý a vše unese,
okolo krčku se zamotá./
Začínám se modlit.
Modlím se, můj Bože!
Avšak kráčí bílá smrt,
teď už mi Bůh nepomůže...
Život je tak krátký...
/Život je kratší,
než-li smrt..../
Tahle básnička se mi líbí, je svá a originální, Možná, že není ještě úplně zralá, ale na to máš přece moře času.Určitě piš dál, jednou nás všechny třeba strčíš do kapsy. A z toho ubohýho pisálka Horatia si vůbec nic nedělej. Mně napsal, že píšu "samý sračky", protože jsem se mu snažila poradit, jak odstranit některé chyby.
07.03.2007 10:39:00 | Miskitka
někdo jednou řekl život je jen otevření a zavření očí a je jen na nás co uvidíme
26.02.2007 13:52:00 | whiolet
Nevím proč se nelíbí.Mně se zdá velmi dobrá na začínající básnířku.
Začátky nejsou lehké,jak jste začínali Vy?Taky Vás někdo srazil hned při prvním pokusu?
Co tak vytknout chyby a poradit?
23.02.2007 21:44:00 | s.e.n
tak jo no mír ale to nezmění mé přesvětšení o tvých básních jsou to prostě braky nezlob se je to tak
21.02.2007 18:47:00 | Jsem ten kdo jsem