Tajemná žena / Enigmatic Woman

Anotace: Text vznikl na zakázku malířky Ireny Kůrkové, která měla za úkol přemalovat sochu ženy v obraz

TEJEMNÁ ŽENA / ENIGMATIC WOMAN / 6/4/2015

Socha prý nemluví, socha prý neslyší, nic neříká

Ne však žena … ve svém nitru uvězněna

Vypadá jako socha, tváří se jako socha, sochou však není ...

Dávno je oživlá … tajemná žena na plátně vytvořena

Ty její oči, ten pohled upřený … v žádném okamžiku ani na vteřinu zastřený

Je tam vše, co každá by měla mít

Je tam víc, co každá chtěla by utlumit

Kým asi byla tato žena, na plátně vytvořena?

Kde asi žila? Nebyla ponížena?

Pokud byla … její hrdost se nezlomila

Pokud byla … její tvrdost povolila

Vejde-li kamkoliv, všichni umlknou

Hledí na ni v němém úžasu, co přišlo to za krásu

Ústami nemluví, to mluví tvář,

kterou zjasňuje nekonečná zář

Je skutečnou ženou, v nitru svého života uvězněnou

Je ženou, do kamene vytesanou, ve své touze však ve vodu přetvořenou

… a z vody ženou narozenou

Socha prý nemluví, socha prý neslyší, je neživá

Pravda je jiná, to sochař mluví za ni, pohybuje ústy,

pod jeho rukama každá ožívá

Není to socha, ta dáma s pohledem a odhalenou šíjí

Není bez života, ty její oči, krk i ústa … ty neskutečně žijí

Je to žena, žena ve svém nitru uvězněna

Má svoje tajemství, mluví mi z duše … ach, kolem tolik krásy,

Bude zde čekat … až dočká se spásy

Uvěřte sochařům, vědí, co tvoří

Pokaždé, pokud jde o ženu, do krásy své ruce noří

Kámen je iluze, pouhý sebeklam

Vždycky jde o duši a duše chrám