Zalízt si tak někam, kde
Se těžko hledá
Kde
Můžeš bejt neviditelná
A tvý slzy
Splynou s okolím
S tvou tváří
Společně
Skanou do řeky
A odplaví všechno
Bolest
I lítost
I zranění
Co se nikdy nezhojí
Odplujou daleko
Na peřejích
Udělaj pár kotrmelců
Jako ty
Jen si při tom
Nezlámou vaz
Opět smutná. Popisuje melancholika, který je trochu uzavřený a zklamán možná láskou a nepochopením. Je velmi křehká a citlivá. Je jako zamyšlená dívka v jarním podvečeru - sedící na lavičce sama - hledící na krásný západ a přeje si být milována a uctívána.
05.01.2019 16:53:45 | Krahujec