v bílém rozparku nevěstiných šatů
v bílém rozparku nevěstiných šatů
ON
pořád nechodí
nemoha najít vodní hladiny
na cizím oslu
v sombreru
mezi pouštními kaktusy
prostřený pro šípy Amorovi
poselstvím svým unavený
v seschlé trávě tam všude vidí
ženy
s ručníky
na bedrech zavěšenými
možná opravdu zabil Krista
a kdo ne?
v té tahanici o vesmír
kde se v pouštním dechu
chvěje slovo mír
jak fatamorgana
Kamelot druhý den vykřikoval
nebeská znamení
o lidech
které soudili
že byli
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Hvězdáři Jorte:-) obdivuji Tě. Fakt. jsi jako ... jako nespoutané nebe, kde ten kdo vzlétne si užívá euforii svobody, ach...zažívám stavy podivnosti. když čtu Tvé básně. nebudu psát jaké. neuvěřil bys. *ST*
11.07.2018 07:47:00 | Anděl
... možná se na tom slunci ...
... spálila jejich kůže ...
... bolavé puchýře ...
... neznají meče Kamelotu ...
10.07.2018 18:41:16 | Marcella
