Anotace: K poctě Buřičům
V zdravé bázni před kolejí rozjetého vlaku,
Dávám já rád odpočinout svého těla vraku,
Než abych se sebevraždil sebejistou ideou,
Radši v koutku pajzlovatém smutně dumám nad pěnou
V pasivní té rezistenci rád vyčpěle zůstávám
Klidně, v pivní konzistenci, z pultu barů stékávám,
V ódách k můze alkoholu,
v osách hospodského stolu,
s morálkou utopenou v bolu,
Se pijatykám oddávám...
Děkuji, občas se povede... Ale spíš je to souhra náhod, než něco, nad čím bych přemýšlel. Každopádně, jsem poctěn :)
12.12.2018 00:19:32 | Bartoncelli
Příměr "svého těla vraku" mi připadá mistrovský, Mistře. Vetknu jej do zápisníčku na padesátou šestou pozici, což je docela vysoko.
12.12.2018 00:14:02 | Lesan