Návštěvnost
Pokora
Pokora
Šeptám
do ucha skály
svůj žalm a bříza vrostlá
mezi balvany se
třepotá
V údolí Samoty
tichý a umolousaný
sedím s bohem
kterého odhalil světlík
dnešního
chladného rána
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskNe každému ji věřím,
jako tobě...:)
14.04.2019 15:31:31 | Dreamy
Líbí se mi, tak jak to je.
13.04.2019 14:17:42 | Kapka
Tvůj text se mi líbí a na našeho renomovaného Nadkritika K.K. bych vůbec nedal....ST* :-D*
PS těším se na další Tvé básně
13.04.2019 12:51:30 | Frr
Trochu drhne slovo "třepotá" (dělá dojem větru v rozporu s celkovým pojetím) a "světlík" (mimo). V závěru chybí nějaký klíčový význam, místo něj máme světlík. Naopak dobře vyšlo slůvko "umolousaný" - tam hrdina dramaticky získal důvěryhodnost. Název myslím není nejlepší, text mluví o nějaké jiné věci než pokoře.
13.04.2019 12:11:04 | Karel Koryntka
Díky, Karliku, za rozborku. Máš na ni právo, to je cajk.
13.04.2019 17:42:45 | JirkaS