MALÍŘKA MOTÝLŮ

MALÍŘKA MOTÝLŮ

Stál jsem ti modelem
Nyní si prohlížíme
Hotový obraz

Vidím svá křídla
Svoji vůli k životu
Touhu po společenství
Prohlížím si kresbu duše
Uvědomuji si zaslíbení
Že pokud poletím
Vykonat Boží vůli
Protnu se pro tu chvíli
S andělstvím

Vidím krajinu Tvé psychiky
Kterou jsi mě obklopila
Noc nad ní je temná
Vydloubala jsi jí všechny hvězdy
Jako rozinky
Z koláče osudu

Nechala jsi mě scházet
Z hory zvuků
Ke břehům řeky ticha

Vodopád Tvých vlasů
Zarytě mlčí
Mámíš mě vlhkostí
Svých očí
Po hladině odplouvá
Mrtvola minulosti

Stojíme těsně u sebe
Jako v přeplněném metru
Cítím hrot Tvého ňadra
Vzpomínám na Tvou sbírku motýlů
Na jejich obviňování
Kdo z nich je větší chlípník
Porovnávám tvary jizev
Na jejich šíjích
S hrotem co se mi dostal
Do rukou

Díváš se stranou
A vodopád Tvých vlasů
Se mění v žíně koňského ohonu
Odhání mouchy pochybností

Pomalu ohýbáš
Stezky mého života
Aby ses dostala do jejich středu
A vypnula semafory

Zapomněla jsi přitom
Sama na sebe
Uviděl jsem grácii
S měřicí mouky
Ve špinavé kuchyni