rok řvoucí lvice
stojící na skále psychedelických zmarů
oči upřené do propálených děr vesmírné nedosažitelnosti
nic víc
kolem plují putující tváře rádobypřátel
tak neosobní
při každém nádechu jejího pižma
při každém mrsknutí ocasem
tuší, že je živá
zdánlivě sprostě živá
uvnitř kamene obrostlého mechem zdání
že minulost
pominula
Andělko, nedá se nic dělat
zase ukládám...
09.08.2019 10:33:46 | piťura
Ach...moc děkuji....jsi milý!
11.10.2019 16:34:04 | Anděl
Anděli-výborně-vítej po delší odmlce..přišla si zrovna s takovouhle obdivuhodně monumentální...to je moc dobře ST* :-D*
08.08.2019 01:05:47 | Frr
Ach Frr.....moc ráda Tě vidím! a děkuji z celého srdce....právě od Tebe si toho nesmírně vážím!
11.10.2019 16:38:46 | Anděl
hm...
07.08.2019 22:39:54 | Slav Milo
Moc hezká
07.08.2019 20:53:18 | Amiradi
To je mi velmi blízké, Anděli...
07.08.2019 20:39:13 | Milena
Moc děkuji Milenko:-)
11.10.2019 16:43:48 | Anděl