Anotace: }
Je těžké vyrovnat se s konkurencí
Když s nikým nesoutěžíš
Už z podstaty vztahu
Který si s sebou neseme
Cestou naříkáme
Ztrácíme se mezi stíny
Spaním
Nevyřčenými slovy
A příliš hlasitými větami
Co patří do jiných konverzací
I když je únorový sníh ztěžklý vodou
Zebe víc než slzy v dubnu
Nebo holá země zkraje září
Kdy se o nahé kotníky otírají zbytky letošní sklizně
Nic ale nehřeje víc než tvoje úsměvy
Zpod stromu na okraji zahrady
Vmáčknuté mezi lesy a sad plný skorých hrušek
Které každý rok spadnou
Protože lidé ze severu nedestilují vlastní pálenku
Z opuštěných stromů na okraji vesnice
V kraji
Na který musel zanevřít i bůh
S každým dalším krokem stárneme
A toužíme přiblížit slovy
Složité pochody nitra
V jednoduchých frázích
Které vyřčené nahlas zní nabubřele
Zvlášť v kraji
Na který se svým milosrdenstvím zapomněl i Bůh
Hodně povedené verše - a k tomu, jsou mi jako Severočechu hodně blízké.
14.08.2019 21:59:08 | šerý
Děkuju. Sudety jsou naplněné něčím hořkosladkým, co ulpí člověku v hlavě a nechce odejít.
15.08.2019 14:09:59 | její alter ego