Sněhový král

Můj sklopený pohled
Začal šplhat vzhůru
Po křivkách Tvého těla

Na převisech
Zaznamenal obtížnost devět
Houpal se jako váček
Potažený lidskou kůží
Na zlatém provázku

Až se úplně zemdlený
Těsně po vrcholem
Ponořil do jednoho
Z jezírek s ledovou tříští

Když trochu pookřál
Spočinul
V ústí jezírka
Podíval se do propasti
Přes vodopád
Slzí

Spatřil svlažovanou nížinu
Lidí bez lásky

Začal jsem doufat
Že lze zasáhnout
Tvé srdce
Ledovým střípkem
Mé ostýchavosti