medová studna

mnoho let
jsem trávil zalitý
v přesladkém lepkavém medu
jehož včelky mi bzučely do ucha
"nádherné, světové, fantastické..."
pohyb byl téměř nemožný
proto jsem chodil stále na místě
mysleje si, že zdolávám hafo faktoriál Everestů
hlavně ladit a sladit
(nevadí, že bez ladu a skladu
je to úžasné, slaďoučké, mňam)
proč někam chodit
když tady mám mléko a strdí?
...když přišla studená sprcha
a smyla ze mě všechnu tu melasu
nějakou dobu jsem drkotal zuby
a nadával sám sobě
a skládal znovu střípky
ale ono to všechno
vlastně stále je fantastické
i když méně sladkým
hlubším způsobem