O začátku psaní

V parku jsem potkal přítelkyni
Byla poprvé venku
Po dlouhé nemoci

Díval jsem se
Na její oči
Jež si nevěřícně si prohlížely
Kapky na větvičkách

Vyprávěla mi
O tom že vidí
Tisíce stejných světů
V každé kapce jeden

Svěřil jsem se jí
Že bych je chtěl také vidět
Ona mi pověděla
Že po celé období nemoci
Chtěla mít mé oči

Slovo dalo slovo
Oči jsme si vyměnili

Začal jsem si myslet
Že ztratím život
Když budu dělat
Něco obyčejného

Nedovedl jsem si představit
Ztrátu kontroly
Nad svým životem

Nedovedl jsem si představit
Jeho riskování
Volbu jeho kvality

Vymyslel jsem si panáčka
A vytvářel
Pro něho příběhy
Jako bych pro něj šil šatečky

Měly být těmi o mně
Kdybych směl vyjít ven