Na kypré tělo Samoty
Přikládám různobarevná ticha
Jejich ledové desky
Se boří do její měkkosti
Lžíce bagru myšlenky
Se noří pod hladinu
Tříštěného ledu
Jako hlava
Žluté labuti
Pro nasycení
Znovu a znovu
Rozbíjím svůj obraz
Svoji reflexi
Ticha se rychle zanořují
Do mlčení ryb
Hrůzou němě křičí
Nechtějí být spolykána