Bída

někdy je nutno křičet

životní příběh

kterého se lekáš jako vlastní smrti

žiješ v paradoxu

v němž začal si bídou

v podobě třísek zavrtaných v srdci

a i když se jimi denně svíráš

ptáš se po štěstí

na kterém ti někde v hloubi záleží

ale ta bída přece!

ta neúměrnost žití!

to moderně ohrané bytí!

milovat?

jedině s křikem tlačit třísky ven

a než se znovu zavrtají

štěstí hledat

potají

štěstí

v mezerách srdečních děr

ranách minulých

ten životní podprůměr

Přečteno 240x

Tipy 10

Poslední tipující: Amiradi, Donne, jenommarie, šerý, Frr, V.N.Losinský, Krahujec

Komentáře (2)

Komentujících (2)

Komentáře

Všechny ty třísky, jen zda to jde.
Nebát se dostat, ven ze srdce.
Štěstí se odváží přijít blíž,
nabere na síle...to vycítíš.
^ST^ pěkná je ;-)

27.01.2020 23:14:40 | jenommarie

Máš to prima. Líbí se mi to.

27.01.2020 22:57:30 | šerý

Návštěvnost