Nález

Neposedné vlnky tříští,
měsíce zář na puntíky.
Po hladině jak v bludišti,
světla hledaj společníky.

Jako já jsem světem bloudil,
roztříštěný, neklidný.
Kde kdo plival, nebo soudil,
života styl ošidný.

Pak jsem veplul do laguny,
kde světlo hřeje na duši.
Utichly myšlenek tajfuny,
bouře moje se utiší.

Jako ráno slunce najde nebe,
já našel klíček k tobě,
Odemknul srdce jsem co tepe,
a našel lásku v sobě.