Hledání
Hledání
Anotace: Je už to tak dlouho co jsem jí napsala, až příliš dlouho. To bylo ještě v tý době co jsem věřila, že když někoho budu milovat a zvládnu přesvědčit toho druhého aby miloval mě tak to bude navždy.
Sedávala na schodech
zbyly po bourání
čelem obrácená k vesmíru
se snahou nekřičet hrůzou
Ohlídla se za každým klukem
co táhnul na ramenou kytaru
nebo měl pěkný oči
A podle těch očí
a podle tý kytary
nebo prostě podle chůze
poznávala
jestli si jde
pro lásku
pro zklamání
pro zlost
pro život
nebo jen tak sám pro sebe
Vždycky se ohlídla
za každým klukem
co někam šel
a čekala
Na úsměv
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Lucinko ... tahle báseň je jedna z nej ... prostá, nádherná, kouzelná ...
21.11.2007 23:29:00 | vapiti
...na zámeckých schodech
hledala zatoulaný štěstí
a za svitu luceren
...našla krásu
města
13.09.2007 05:48:00 | Lucie Teru
opravdu nádherná ... krásná .. úžasná ..
Na zámeckých schodech
s pohledem do hořících loučí
hledá nitky svého štěstí.
13.09.2007 01:02:00 | vapiti
....paráda.....k úsměvu se vyjadřovat nebudu, protože ani ten úsměv nemusel být jen to na co čekala tak že to tím nekončí...
01.08.2007 14:28:00 | Mácha
ne, mne se tam to na úsměv vážně líbí,protože i kdyby to tam nebylo,tak víš,na co čekala.bylo by to akorát zamlčené a zamlčovat nemá cenu.prostě čekala na úsměv,je to úplné a ví se o tom.tak to doopravdy je a líbí se mi to.
07.03.2007 11:15:00 | grygaruv atelier
Jarka má pravdu - možná to mělo zůstat bez odpovědi...na co vlastně čekala. To očekávání je přece síla a napětí...
06.03.2007 13:00:00 | G.P.
