Jedna fáze

Stříbro na mé skráni sílí,
tělo chřadne mysl také,
Snažím se být aspoň milý,
by´t myšlenky jsou všelijaké.

Za ruku tě lásko držím,
chci jít jedno je mi kam.
S tebou a tvou tváří vílí,
s pocitem že nejsem sám.

P3klem i rájem půjdu dál,
v souhře srdcí dvou.
Teď už se nemám čeho bát,
ať vzpomínky na zlo klidně řvou.

Překvapit mě život sílu nemá,
téměř vše už dal i vzal.
Teď radost do mě se jen vstřebá,
ostatní po mě steče dál.

Stará páteř už se neohýbá,
časem ošlehaná mysl směr nezmění.
S tebou však nejsem na pochybách,
jsi mojí cesty řešení.