Noční můra

Noční odstíny temnoty,
malují plátno na víčka.
Příběh snu prostý čistoty,
naděje ani jiskřička.

Děj který nechce pryč,
boky střídám zběsile.
Kéž k probuzení najdu klíč,
zmizte prosím zdvořile.

Snad těším se co přijde včera,
jako by tato noc nebyla.
Třeba mě bodne včela,
aby se moc toho příběhu ztratila.

Možná dýka svitu slunce,
rozpárá to černé plátno.
Rozsvítí diadém na korunce,
a z boty setře noční bláto.

Pak paprsky vstřebají do mysli,
sílu zas oči otevřít.
Na radostech jsem totiž závislý,
opojen jimi budu žít.