tři tváře země

dnešní den

propadl nebem

úměrně milosti svých hrází

rozpitá hostie roviny

chutnala po hlíně;

v polích se točí boží muka

krajina náhle lichá

se vmáčkla do trnitých korun

mezi jitřenky

a začal padat déšť

na místo ticha

..

přítomnost drkotá

stažená do pražců;

za prsty úsvitu

a z hadrového těla

se snáší bílá

do sítí stop

psi táhnou vylovené slunce  přes řeku

z nebe padá hořká hladina

dlaněmi vzhůru

na každém doteku

..

z polí lze krást

na prstech vichřice

zbytky korun

a odstavce ticha

do otevřených brázd

prašivá mi dýchla

popel měsíce;

na hrotech palisád

v zaklíněné zemi

zrodil se den

nahý a němý