Kolotoč

Každým nočním probuzením,
jeden ze snů končí.
Kolotoč života naučený,
cyklus ne jen oční.

Jak na parapetu kýče,
vzpomínky zašlé v prachu.
Dychtivé života chtíče,
plné nadějí i strachu.

Přijdou nové sny i plány,
ač někdy z ohlédnutí otřu prach.
Nová myšlenka sílu dá mi,
bych sladce sníti mohl zas.

Kolikrát ještě to kolo otočím,
když touha silnější je únavy.
Než hranici stagnace překročím,
než z p3kla přijdou postavy.

Ještě jsem hlavu nesklonil,
ještě dívám se do dáli a jdu.
Můj zvon ještě nezvonil,
srdcem, duší a úsměvem čelím zlu.

Suvenýry mrtvých snů,
ať mají svoje pomníčky.
V krvi milion mám oktanů,
tak stále žene mé koníčky.

Z života ať se mi klidně drolí,
ty jejich malé mrtvolky.
Láska má stále první roli,
to kolem jsou nepodstatné historky