... koho, a čeho?

Anotace: O účelu, jenž světí prostředky? (II)

S benzínem v žilách se chvět, oči vypoulit,
jen kostry s kůží v pecích své mrtvé pálí,
pod vodou držen nechat plíce zaplavit,
v uranových dolech dřít, pomalé zmírání.

Donucen před smrtí o smrt v řevu prosit,
střeva vyhřezlá, vitriolem rozleptáni,
varlaty svými rozdrcenými se dusit,
bez vědomí na orgány rozebraní.

Za dráty hůř než vlastní stín se jen ploužit,
týdny buzen v šílenství zapomenout spát,
v horečkách potkany hřát a pak nakrmit,
za úpis vlastní krví duši ďáblu dát.

Náboženství, idea, směr, jaký je jen,
pro něž je spolučlověk mučen a zabíjen?