Chybí mi dětské starosti,
ke kterým rady bych vám dával.
Umravňovat vás v té vaší hlučnosti,
v ní usínat a ráno bych v ní vstával.
Chybí mi spousta vašich objevů,
co každý den vám život přináší.
Miluji kouzlo těch úsměvů,
co každou zlost hned rozpráší.
Chybí mi důležité malichernosti,
co v dětském světě vážné jsou.
Mám deficit vaší blízkosti,
bezelstných duší co ke hře zvou.
Prý chlapi nepláčou se říká,
já často mokré řasy mám.
Vaše dětství mi mezi prsty utíká,
bez vás jsem lásečky strašně sám.
Hezky napsáno, milý Petrzali... je to smutné... snaž se užívat každé vteřiny, která vám bude dopřána... opatruj se a hodně sil :)
31.08.2020 18:13:09 | Emily Říhová
Kéž by a co nejdýl zůstalo v každém to "všeho chtivé" děcko s jiskrou v oku, i když hnízdo už prázdné..
30.08.2020 19:20:45 | Vivien
taky to znám, petrzal...vím, že to bolí...hezky citlivě jsi to napsal...hezký zbytek nedělního dne, petrzal...m
30.08.2020 13:25:24 | mapato
Říkám si. Mé mladí je to jediné dítě, které mi nikdy neopustilo.
Pěkné verše(a vzorově provázané.*)
29.08.2020 12:11:06 | šerý
To znám. Vylétly a změnilo se to..přesto, že stále jsou mé zlatíčka, málo času společného a je to i tím že mají už svojí cestu..
letí zo a moc. *ST
Krásná a citlivá.
29.08.2020 10:49:09 | jenommarie
Děkuji Maruško. Tady jsem bohužel vylétl já . .
31.08.2020 05:42:02 | petrzal
Jj to bolí, nevidět:-/ .. snad aspoň ty společné nějaké..a ty si náležitě užít..vím, to musí být hodně těžké. Objímám a hezký den TI přeji
31.08.2020 10:34:16 | jenommarie