Pátrala jsem včera večer
v hloubi svého svědomí,
jak jsi se mi octl v srdci,
proč je s Tebou dobře mi?
Jak odpovím na otázku
která snadná vypadá?
Prostě v srdci nosím lásku,
co mi krásná připadá.
V pokojíčku, potichoučku,
začal klíčit krásný cit,
teď už ho mám plnou hlavu -
srdci nelze poručit.
Ptám se proto svého srdce -
zda-li takhle mohu žít -
jestli smí se jedno srdce
na dvě části rozdělit...
Jednu část bych nechala si,
druhou ráda Tobě dám.
Při setkání v pokojíčku
půlku Tvého vyžádám.
Jé! To je moc pěkňoučký.já teda sice básničky o lásce moc nemusím, mám radši temno a depresi, ale tohle se mi moc líbí!
16.04.2007 18:12:00 | Viviana-Mori