První mrazíky

První mrazíky

Chladně měsíc na mě shlíží,
apaticky tupý svit.
Víčka se mě stále klíží,
ještě chvilku chtěl bych snít.

Květy barvu ztrácí ve tmě,
předzvěst prvních chladných vrahů.
Znáš li slunce prosím veď mě,
poraď mi pár dobrých tahů.

Mlhou teplo utíká mi,
z těla láskou hořícího.
Oči vlhnou pod slzami,
rána krutě osobního.

Pryč jsou vůně včelích světů,
co cestou mysl opíjí.
Barbucha chce cigaretu,
a z vděčnosti zabíjí.
Autor petrzal, 01.10.2020
Přečteno 148x
Tipy 7
Poslední tipující: Emily Říhová, šerý, jenommarie, mkinka, ARNOKULT
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Se změnami se srovnáváme každý den,
proč podzimní čas je jimi tolik zahalen.
Snad chceme jenom déle spát a snít
do klubka svojí duši zabalit.
Víš..ale uvnitř to hřeje
stále tam svítí Slunce..
usměj se a řekni si..
že máš se dobře;). *ST;)

01.10.2020 13:08:06 | jenommarie

Jj já se skoro pořád usmívám
navzdory nepřízni okolí.
Slzy smutku ve tváři nemívám,
na duši nic mě nebolí :-)

01.10.2020 14:08:24 | petrzal

:)) dobře ti tak, jak by řekl můj bratr a dobře děláš :D

01.10.2020 14:25:21 | jenommarie

Pěkné.

01.10.2020 08:19:24 | mkinka

Ranní mrzutost je to ale děkuji ;-)

01.10.2020 08:30:07 | petrzal

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí