Bohdalec kopec
Bohdalec kopec
Anotace: Momentka ze života jedné Pražanky
Jede bus kolem hřbitova, jede narvaný po strop,
jede si od Spořilova, "útulný" jak čerstvý hrob.
Držím se tyče a mám chuť křičet.
I ti, co sedí, i ti to vědí.
Jedeme dolu ke Koh-i-nooru.
Přemítám o svém životě, přemítám o celém vesmíru.
Vidím to ve vší nahotě, psané na hajzlpapíru.
Jedeme v koloně....KRǍLOVSTVǏ ZA KONĚ !!!
Zoufalost života v duši mi kolotá,
dýchat tu nelze, je to perverze.
Bohdalec byl horou sopečnou, dole je údolí Eden,
ráj ale není tou konečnou, směr bývá do pekla veden.
Autobus jede hřbitovem..., jede popravčím vrchem..., jede v období morovém...
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk24.10.2020 19:13:58 danaska
Já jsem také z Prahy a jezdívala jsem do práce do Hrdlořez. No a přežila jsem to, i když jsem se odtamtud vracela z odpolední až kolem jedenácté. Hezky jsi ty pražské čtvrti popsala.
17.10.2020 14:29:56 jitoush
....jo,jo....Bohdalec....Spořilov byl můj domov...a ten sešup k Edenu
a pak vzhůru na Mírák..bus stopětatříca teď a kdysi i trolejbus na Mírák
.....si "otevřela "vzpomínky.....Ji./úsměv/
10.10.2020 10:33:58 uživatel smazán
Halejte, nechci jich vokřikovat, nejni náhodou v autobuse narvaným po střechu přísně zapovězeno křičet?!
10.10.2020 14:41:09 Báček
nekřičí , však popsal to dobře ;-)
10.10.2020 20:42:39 uživatel smazán
Sranda muší bejt!
Když mne vnuci poučovali o termínech "jízda na holotu", "mastná tyč" a pod., vrátil jsem se do doby trolejbusů a pozdějších harmonik.
P.S.Na tyči v trolejbusu viseli mladej kluk a opodál holčina. A vzadu starší chlap, kterého napadlo tyčí prudce pootočit. Výsledek se dostavil a byla z toho krásná, dokonce dvojitá postupná pointa. Ale není to z mé hlavy, tak o tom nemohu psát. Škoda.