Psychika na bodu nula.

Psychika na bodu nula.
Den rýsuje se ztuha.

Prší. Prší.
Žádná duha.

Nálada staronová.
Víra v sobě nula.

Oblékla jsem si teplou vestu,
aby mě hřála na cestu.

Medardova kapka jsem já.
Tak narozená. Chtěná.

Píši slova malebná.
A déšť je mi trochu legrací.
Blíženci jsou šviháci.

A možná se hněvám na sebe,
že jsem málo pozdravila přátelé.

A tak Blíženci!
Naplňme se lívanci!

A v dešti najdeme zas páru
a naše duše správnou barvu na semaforu.

Prší a plno zdaru
a žádnou bolavou hlavu.

A mávnu si do kroku.
Člověk nemusí žít dle pokroku.

A tak se směji na lidi okolo,
nesmí být smutno,
i kdyby z nebe celý den stříkalo.