poslední chalupa mého dětství chromne
palčivostí cizí myšlenky
je zapomenutá periferie májového ohně
táhnoucího se za smečkou
a konec zimy bezpečně odplavený
v hlavách hadrových panen
přenošené dřevo zas krmí les
betlémským světlem
jak se nám chlév postupně choulí do zázraku --
z paměti lovím jedno utopené tělo
je bílé jak hostie a hořké jako lék
Dětství je tak těžké...
01.01.2021 22:20:39 | básněnka
Tak toto dilko je nádherné.
12.12.2020 08:12:20 | Vivien
díky za to
05.12.2020 19:19:00 | vojtěška
to si věřící moc nepochutnaj...
04.12.2020 18:02:54 | enigman
... Vojti ... skvělé obraty ...
... nádherně se čte ...
03.12.2020 07:41:04 | Marcella
Hmm, parádní* Líbí se mi, Vojtěško.
02.12.2020 18:49:14 | šerý
Takové to jiSTě i mohlo být..pro pomoc si k ní chodili.;)
02.12.2020 18:35:02 | jenommarie
nedávno jsem se dívala na Babičku ... tvůj oheň mi připomněl Báru ... úsměv.z
02.12.2020 17:24:52 | zdenka