Anotace: Jen taková blbost... Dlouhá chvíle na školení.
Už mě to jebe,
ten bílý vrah padající z nebe.
Běhám s jazykem napůl ven,
snažím se, zachytit ho jen.
Jeho čím dál víc,
vdechuji ho z plných plic.
Padá mi i do očí,
každého to vytočí.
Do vaťáku se zabalím,
obočí své uchráním.
Před tím bílým vrahem uskakuji,
z cesty na chodník přeskakuji.
Do kroku přidám a zrychlím.
Udýchám to? Aspoň myslím.
Konečně dosáhl jsem domu,
sotva dýchám a bolí mne v boku.
Mě se to líbí. I kočkám klouzají občas ťapky a mají mokré chloupky. Kočičí máma je suší za vrátky a v náručí jsou jejími děťátky.
07.01.2021 13:42:08 | mkinka