rýsování námrazy rostlinám v žilách
i kolem ohně pro tvar okna
přikládáním úst mi hoří v těle kámen a tma
tajně sypu popel do nářku větru
bílá se nehne z obrazu jak slepá klisna
přešlapuje u propadlého žlabu potoka
údolí voní po černým uhlí noci ve svatozáři měsíce
a ty jen projíždíš dál už vidět nechceš
sklízím vločky do herbáře rozpuštěných vlasů
vpíjí se do očí a tence propadají časem
který se dosud mlhavě zrcadlil v zasklených stanicích
kdoví kdo jimi zatřásl
nade mnou už ne smyčka, ale elipsa
moc hezké:)
26.03.2021 19:43:25 | Papavasiliu
jak prásknutí biče...
08.03.2021 15:00:39 | enigman
Elipsa je lepší pokus...:-)
16.01.2021 22:05:48 | básněnka
Pěkné obrazy milá Vojtěško.*ST :)
15.01.2021 22:08:04 | jenommarie
Silné, mrazivé, vrstva sněhu na vrstvě sněhu a spojité jako každá jedinečná vločka, která utváří celek. Tvá poezie dýchá a kreslí obrázky na zamlžená okna.
15.01.2021 20:06:12 | Now
... sklízím pěkné čtivé rozjímání u tebe ...
15.01.2021 10:01:20 | Marcella
takovéhle dílko se často nevidí
14.01.2021 19:50:09 | kašpar