Dospávám své verše
na vrcholcích keřů hladím trny
které budou jenom moje
jsem zbyta však nebita
vzdávám se bez boje
luk a šípy házím do žita
s pocity zaprášeného umaštěného stroje
směšně stará a planá v druhořadě
tma tmoucí tonoucí
roztříštěná ztrhaná
samovar v rohu pokoje vztekle funí
Der Hoelle Rache