Jak jdu ulicí
ohlížím se
a mé kroky
jako konve kropicí
znamenají roky
slunce zestárlo
ale my s ním držíme krok
uplyne rok
a život co krutě vzal
zas s mnoha zážitky
zpátky daroval
někdy nechci vracet zpátky
co prošlo a co
oplakala jsem
strkat hlavu do oprátky
hořkosladký sen.
co duše napoví, to člověk schopen zapsat je, osud nás osloví, pozná to jen ten, kdo někoho miluje
13.03.2007 21:54:00 | Raduzk
Mno, pár pěkných obratů, ale chtělo by to doladit, tzv. vystínovat, dopílit to do konce...ale pokud si ten pilník pořídíš, věřím, že jako básník nebudeš vůbec k zahození.
13.03.2007 21:07:00 | Bajík