Nafurt

Jsi někdy nešťastný tak
Že nemůžeš dýchat
Jediné
Co tě drží při smyslech jsou slzy
Které tečou po tvářích
A vytváří vlastní mapy
Co smetené rukou
Přestávají existovat

Vysnili jsme si variantu nebe
Se skřípějící postelí
Nebo je to peklo
Které musíme přijmout
Smířit se se vším
Co přišlo
I absencí boha prostupujícího vším

Přijmul jsi někdy bolest
Ze seznámení
A pomalého umírání
Způsobeného láskou
Z osamění
Nebo nad tím nepřemýšlíš tolik
Jako já

Protože jediné co chci
Jsou životní jistoty
Které přichází
Se sebepřijetím
Sebeláskou
A tvým odchodem
Který bude tentokrát
Napořád