Známe se jen krátkou chvíli,
Už můj mozek zase kvílí,
Co když tam to, co když toto,
Já fakt neprosím se o to.
Co když zase bude zle,
Co když působím vlezle,
Co když rozpadnem se v prachu,
Kvůli zasranýmu strachu?
Co když jedna z nás se spálí,
Třeba jiní by se smáli,
Tomu, jak se hloupě bojím,
Vím já, jestli o ní stojím?
Ty pocity moc dobře znám,
Nikdy to, jak si vzpomínám,
Dobře fakt nedopadlo,
Co mě to zas popadlo?
(Co když nenechám ho být,
A nebudu mít nikdy klid?)
Já vím. Strach je součástí života. Musíme ho přijmout a naučit se s ním žít.
Zvlášť po těžkým životních situacích dělá velkou neplechu, ale musíme se nadechnout. Přeji hodně síly.
09.05.2021 14:43:53 | mkinka