Konspirátor

Jde s pláštěm z hustého kouře,
v botách z pekelných plamenů.
Ničí a přirovnává to k vzpouře,
kapsy má plné kamenů.

Není to zlato čím háže,
do lidí kteří jásají.
Nic z toho co říká neprokáže,
a všichni marně čekají.

Má tisíce jmen z historie
a podob z obrazů asi sto.
Tváří se mile ta bestie,
přitom jen čisté je to zlo.

A mozky v davu stále chybí,
lidem do pastí jeho padajíc.
Nenávidět se jim líbí,
jeho modlitbu říkajíc.

Když mozek není snad by mohlo,
srdce dát nápovědu kvádru.
Aby se tohle nerozmohlo,
v tom našem čistém božím jádru.