Půvab prostoty

Půvab prostoty

•°•°•°•°•°•°•°•

Částečky mikrokosmu spojené v lom,
lom světla zplozeného v záhybech stínů.
Věčné paprsky bytí jež obepínají života strom,
skrze milostná objetí skrytá v matčině lůnu.

×⊙×

Tam vyvěrá láska mihotavé existence,
zrozená v čistotě nehynoucího světla.
Čirá, bez odpovědí, jen přivinutá k domněnce.
Pomíjí krása, opravdovost ji pohltila.

×⊙×

Zmáčena pestrobarevnými slzami nezměrné něhy,
jenž lásku a bytí smísí, na opojení změní.
Překračuje hranice, bortí zdi, co nemají být nikdy odhaleny,
právě za nimi žijeme, tam končí pouhopouhé snění...