Můj boj s mojí nemocí

Prosím odpusť mi ty sprostý slova doprdele nemůžu chrápat nadopovanej drogám od lékaře jedno pivo hučí mě v palici jak prase proč mě bože trestás ta má dobrota v duši nejsem robot negr co musí makat a výhrůžky jsem zažil všude teď mě nabizej prachy že nemaj lidí chovali jse ke mě jak k dobytku nevrátím jse tam osude mám z tebe strach nech mě už bejt co na mě víš tuto báseň věnují všem lidem co mě mám rádi i těm zlej řekla mě sestra Peťo prezijou jen ty nejsilnější tak jestli dnes  chcipnu budu vás strašit celý noce  jako mě to řekla kamarádka která mě pomohla necháme to koni ten má větší hlavu