Možná.

Až na všechno padne prach
a poslední vdech zmizí,
ztracenou radost odvane strach
a všechno známé bude cizí.
Až ze všeho zbude jenom prach
a prázdnem poplují střepy,
už nebude rosa, slzy na řasách
a ztracený svět bude slepý.
Až i z prachu bude prach
a poslední tón ztratí hlas,
jak ve vesmírných vzpomínkách,
tak čas uhasne i v nás.