Má spása

A pak další ráno, zase nějaká změna.

Nevěděl jsem co, čekal pád na kolena.

Čekal jsem popravu, byl jsem si jistej.

Další už nezvládnu, chystal oprátku.

Visela na dveřích, ale já nechtěl.

Ten mrak z mojí hlavy, odletěl.

Zmizel!

Poprvý za ty roky, nejsem nemocnej.

Můžu spát, usnu během chvíle.

Vrátila se morálka a jsou nový cíle.

Světla už se nebojím.

Stojím venku bez brýlí.

Světlo z otevřených žaluzií.

Zlepší mi náladu.

Špatný ráno, už si nevzpomínám.

Není problém, když chci, vstávám.