Zeď

Nekonečně dlouhá stěna
A kapky
Co pomalu stékají
Po té nekonečné skleněné stěně
jsem tam jenom já
kapky deště
A ta nekonečně dlouhá stěna.

kapky padají
A je jim jedno
Kdo jsi, co cítíš
pro ně je jen nekončící stěna
a pak se rozplynou v nicotu.

Je to okno, nebo vězení,
Ochrana či zeď,
Nevím
Nepřemýšlím teď
Je tu jenta stěna, já
A kapky deště.

Jsem tu já, jen já tu stojím
Bezbranná za tou zdí
Jsem jako nahá, a to ty kapky deště
Absolutně nezajímá.

Byly tu přede mnou
Budou tu po mně
Budou tuvěčně
Stejně jako ta nekonečná stěna
Jenom já selžu, já tu nebudu
A pak
Ty kapky deště
Budou pořád stejné.

Ta stěna je stará jako svět
Protože to JE svět
Ale ona není zlá
Ani kapky ne
To jenom
JÁ.
jsem
jiná
zlá.