Byla jednou mladá
a teď vrásky má.
Na lásky i štěstí vzpomíná.
Ze srdce krvácí
a často se obrací.
Ve stylu chudoby kráčí
a tiše mlčí.
Máma, světice i duše ráje.
Schová smutky a úsměvem vlaje.
Dlouhé vlasy pouští a dělá most
mezi rychlou řekou
a prosí i přes nemoc.
Je silná a šeptá,
ať v sobě není žádný jenom host.
Tancujme všici pro radost,
ať kankán buší srdcem i ódou rychlých bot.