Návštěvnost
Noře Vláškové
Noře Vláškové
V otvorech ementálského sýra
partyzánka je nazývala mýtinami
hráli lidé volejbal
vykopávali brambory
naslouchali hudbě
Partyzánka
živená z týlu zrady
mi ukazovala jak se prokousat
ven z mýtiny
abych se nezalknul
V lese tvořili stromy
lidé veřejně vykonávající
velkou potřebu
šťourající se v nose
souložící před zraky ostatních
Na další mýtině
mě osvěžilo poznání basketbalu
tavení železa
výtvarné umění
V dalším lese
ve stupňujících se vulgaritách
partyzánka trnula
abychom se neprokousali na okraj sýra
na konec světa
do smrti
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskTak tohle je skvělé, opět originální, náročné až psychologické prokousávání.
10.01.2024 09:58:54 | Jiří I.Zahradník
Díky moc
10.01.2024 10:58:48 | Kaj
Občas se musíme prokousat vším možným viď...
16.11.2023 18:00:04 | básněnka
Díky. Nora Vlášková mi nejlépe dovedla vysvětlit mou potřebu rýsovat partnerské trojúhelníky. S její pomocí jsem je nad zvládl transponovat do bublin ementálského sýra. U ní to bylo nejlaskavější - neříkala mi, že jsem prostě vobyčejnej hajzl.
18.11.2023 09:21:34 | Kaj
To záleží na tom, jak ty bubliny a hajzlovství chceme vnímat :-)
18.11.2023 20:12:55 | básněnka
Už je to dost dávno, ale je to zajímavé. Když se dozvíš, že by se Ti něco jako správné křesťance dít nemělo, tak je to sice pěkné, ale co dál? I kdybych udělal velmi ošklivou věc, tak abych se mohl pohnout, potřebuji někoho, kdo se bude chovat lidsky (a ke mě třeba i lživě), abych se mohl odpíchnout dál, napravit, odčinit, co se dá. Když to zústane na nějakém kacířství, tak je to sice pěkné, ale nic se na tom nezmění. To stejné by se mi dělo i kdybych udělal něco nejhoršího a byl třeba ve vězení. Aby se člověk pochopil, je potřeba, aby se měl rád. Akorát to někdy jde dost špatně.
18.11.2023 21:38:04 | Kaj