Rozpukaným parkovištěm,
lemovaném mdlými keři,
každodenním mraveništěm,
duní ránem práskot dveří.
Proudy lidí česnem saje,
do svých útrob plechových,
za příslibem divů z ráje,
hojných výhod medových.
Labyrintem závod klecí,
po vrch štědře vykrmených,
paletou potřebných věcí,
do rovin očí vystavených.
Rozpukaným parkovištěm,
výfuk venek plynem zčeří,
plni mizí za skladištěm
blahobytní rutinéři.